TURNAJ:

"Je neděle, 25.7.1954. Na kružském stadionu opět po dlouhé době vlají vlajky, zelená plocha hřiště ožívá desítkami mladých lidí v různobarevných teplácích. I ten běžně hluchý rozhlas dnes přináší veselou hudbu. Pro nezasvěceného občana je to důkaz, že se zde děje něco významného. A taky že ano..."

Toto je část zápisu z fotbalové kroniky z doby, kdy se hrál první ročník bleskového fotbalového turnaje. Od té doby rok co rok už téměř padesát let pravidelně na přelomu července a srpna hřiště opět ožívá a vítá účastníky a diváky, aby dalším korálkem na niti prodloužili dlouholetou slavnou tradici.

Pozn.: Bohužel se nedochovaly údaje z let 1965-1968, takže veškeré statistiky jsou bez těchto ročníků.

HISTORIE KRUŽSKÉHO FOTBALU:

 

Na jedné členské schůzi kružského Sokola v roce 1938 se usnesli místní sportovci, že založí fotbalový oddíl. Tak se tomu také stalo 3.dubna 1938. Toho dne se konala v místním hostinci na Rychtě ustavující valná hromada za účasti 17 členů ze zakládajících 65, kteří si mezi sebou zvolili devítičlenný výbor a dali prvnímu kružskému fotbalovému oddílu opravdu honosný název: SPORTOVNÍ KLUB SK SLAVIA KRUH. Proč zrovna Slavia? Pro pomoc do začátků totiž naši zakládající fotbalisté oslovili dopisem všechny ligové oddíly. Jediní, kdo tehdy odpověděli, byli sešívaní z pražského Edenu. Spolu s odpovědí poslali i sadu originálních dresů! První dresy místních fotbalistů byly tedy stejné, jako měla slavná Slávie, tedy červenobílé, sešívané s pěticípou hvězdou. Jména, jako první předseda František Laur nebo členové prvního výboru František Řehák, Josef Chrtek, Josef Knap, Vilém Jakoubek, Oldřich Salátek, Josef Salátek, Břetislav Sedlák, František Petrák nynější mladé generaci asi vůbec nic neříkají a v současné době je naživu už jenom pan Jakoubek a už ani on nežije hodně dlouhou dobu v Kruhu.

Svou aktivní činnost zahájil fotbalový oddíl 17.9.1938 zápasem dorostu v Lomnici nad Popelkou a není snad ani důležité,že zápas skončil porážkou 0:3. Historicky prvního vítězství dosáhli kružští fotbalisté hned následující den, když dokázali porazit dnes už neexistující SK Peřimov 4:0, o první zápis do střelecké historie se postaral Josef Knap. Potom už následovaly jednotlivé zápasy a díky tomu, že byl o fotbal v Kruhu velký zájem, tak místní fotbalisté uspořádali turnaj o Krakonošův pohár (ten však neměl nic společného s turnajem, o kterém se zmíníme později). V roce 1939 přes počáteční aktivitu zájem o fotbal postupně upadal a SK Slavia se v roce 1942 rozpadla.V druhé polovině roku 1943 se opět dávají místní dohromady a je založen žákovský oddíl, který je nazván XI. benjamínků KRUH a znovuzrozená SK Slavia pořádá 19.září 1943 žákovský turnaj. Ten se hraje na hřišti sousedního SK Kundratice, protože Kruh svoje hřiště nemá (hřiště bylo u háje, kterému se říká Prostředník, na kopci mezi Kruhem a Kundraticemi).

V roce 1944 se fotbalový život rozjíždí díky obci, která darovala pozemek a fotbalisté si "vybudovali" svoje hřiště "na louce" (před Vlčkovými nebo kdo by chtěl před samotou u Sasků, jak je uvedeno v mapách). V Kruhu v této době fungují oddíly žáků, dorostu i dospělých, o čemž se nám v současné době může jenom zdát. Potom se kroniky opět odmlčely a další zprávy o fotbalu se objevují až v polovině roku 1948. V té době se hrálo pod názvem Mlékárna Kruh. To však dlouho nevydrželo a už během léta nese místní fotbal název takový, který má i v současné době, tedy Sokol. V té době jsme neměli opět svoje hřiště, takže se většinou hrálo venku. Jako domácí hřiště nám sloužilo dnes už neexistující hřiště v Kundraticích. Tak se také ve fotbalovém Kruhu žilo až do 5.6.1949. Z tohoto dne se nám dochovala událost zanesená ve fotbalové kronice takto:

Jednou, bylo to tak někdy v polovině XX. století, asi roku 1948 na jaře, kdy se ve slavné obci kružské sešli páni konšelé, aby vyřešili problém velmi závažný: stavbu sportovního stadionu. Velké napětí bylo tenkráte mezi lidem kružským, zvláště pak mládeží.Dva dny a dvě noci sněmovala kružská rada, bylo proneseno mnoho ohnivých proslovů a dlouho nebylo možno určiti výsledek. Konečně po dlouhém uvažování a přemýšlení odhlasovalo slavné shromáždění stavbu sportovního stádia, a to sice ve středu slavné obce kružské, za kampeličkou. Po ohlášení výsledků propukli občané v nadšený jásot. Velká byla tenkráte radost občanů kružských. Pak přišli páni, rozložili své měřící instrumenty, počítali, kreslili, měřili a.... odešli. Jen práce tu zbylo plno a ta, jak je ti vážený čtenáři více méně známo se sama neudělá. Vždyť staré lidové mudrosloví říká, že "bez práce nejsou koláče". A bez práce nebylo ani hřiště. Mnoho se tenkráte nalopotili občané kružští a každou sobotu a neděli bylo možno je viděti jak v potu kopají, nakládají a odvážejí hlínu. Dlouho, velmi dlouho, téměř dva roky lopotil se kružský lid, než hřiště bylo jako hřiště. I chystala se sláva přeukrutná. O pouti bude tu sehráno první klání. My, mládež kružská, Vám mockrát děkujeme za krásné hřiště. Děkujeme!

Tolik tedy kronika a potom už mohli naši předkové hrát fotbal na svém. Další velkou událostí,která se stala v historii kružského fotbalu byla stavba kabin. To se uskutečnilo v roce 1952. Kabiny s námi vydržely až do roku 2001, kdy jsme je první srpnovou sobotu zbourali a za velké pomoci obce (všechny náklady byly hrazeny z rozpočtu obce) se začaly stavět nové. Ty staré nám dělaly hodně velkou ostudu, protože v nich už hodně dlouho nefungovalo sociální zařízení a moc nechybělo, aby na někoho spadly. Teď stojí kabiny nové, svůj účel plní a všichni, kteří k nám přijedou (včetně rozhodčích), se k nám chovají úplně jinak, než tomu bylo ještě nedávno. Během roku 1952 se kabiny dostavěly a fotbalový život šel dál. Přišel rok 1954 a na členské schůzi oddílu z kraje roku se probíraly problémy z minulého období. Už to málem vypadalo, že nebude mít kdo hrát, a že se oddíl nepřihlásí do soutěží. Po zvážení všech pro a proti se hrálo dále. To bylo pro histirii kružského fotbalu to nejlepší, co naši předci mohli udělat. V tomto roce se totiž uskutečnila akce, která si postupem času získala velkou tradici. Na členské schůzi 13.7., kterou vedl vedoucí oddílu Jiří Jakoubek, přišel po zprávách o jarní části sezony a činnosti jednotlivých členů oddílu (mimochodem je zde uvedena samá kritika) návrh na uspořádání bleskového turnaje v kopané. Návrh Jiřího Jakoubka byl schválen a už za DVANÁCT!!! dní se začala odvíjet jedna z největších fotbalových tradic na okrese, a to bleskový turnaj v kopané, konaný pravidelně v polovině prázdnin. V roce 2003 měl turnaj velké výročí, kterým se jen tak někdo pochlubit nemůže, a to 50. ročník. Fotbalová kronika přibližuje 1.ročník takto:

Je neděle 25.7.1954. Na kružském stadionu opět po dlouhé době vlají vlajky, zelená plocha hřiště ožívá desítkami mladých lidí v různobarevných teplácích. I ten věčně hluchý rozhlas dnes přináší veselou hudbu. Pro nezasvěceného občana je to důkaz, že se zde děje něco významného. A taky že ano. Vždyť DSO Sokol Kruh (pozn.dobrovolná sportovní organizace - název,který v té době měly skoro všechny oddíly na okrese), oddíl kopané pořádá bleskový turnaj. A tím téměř po šestnácti letech obnovuje starou tradici tak slavného turnaje, jako byl turnaj o putovní "Krakonošův pohár" (pozn.: i když neměl turnaj před válkou nic společného se současným, a už vůbec se nedá mluvit vzhledem k odehranému jednomu ročníku o nějaké tradici, si naši předci určitě zakládali na tom, že dokázali něco po svých předchůdcích a že nejsou o nic horší). Je to dlouhá doba. Vyměnili se hráči,vyměnili se funkcionáři, ale jedno přece zůstalo stejné...... nadšení a snaha připravit turnaj co nejlépe a ukázat v organizaci a výkonu mužstva opravdovou vyspělost. To první se nám podařilo, vždyť je to jen týden, kdy jsme začali s přípravami (pozn. nyní nám nezbývá nic jiného, než smeknout, protože v současné době je to skoro nemožné něco tak rychle zorganizovat). Dokázali jsme hostům připravit příjemné prostředí a divákům pěknou podívanou. To myslím, byla největší odměna vedoucímu turnaje J.Chrtkovi, neúnavnému pomeznímu rozhodčímu J.Salátkovi, hlasateli Zd.Havlíčkovi, pokladníkům Zd.Horáčkovi a V.Čermákovi, technickým pracovníkům Mil. Kuželovi, Lad. Vydrovi a i těm dalším, kteří obětavě turnaj připravovali. To druhé, dobré umístění našeho mužstva nám bohužel nevyšlo. Skončili jsme mezi sedmi účastníky turnaje na posledním místě a připravili jsme těžké zklamání nejen našim příznivcům, ale i sobě. 

Potom následuje hodnocení kružského nevalného výkonu, představa o organizaci dalších turnajů a poděkování těm, kteří se o turnaj nejvíce zasloužili. Pod vším je podepsaný vedoucí oddílu kopané a hlavní organizátor a zakladatel turnaje Jiří Jakoubek. Tak začala velká kružská fotbalová tradice. V dalších ročnících se turnaj měnil až do nynější podoby, kdy se turnaje účastní osm mužstev, která jsou vždy rozdělena do dvou skupin a podle umístění se utkají o konečné pořadí. Tak turnaj probíhá bez větších změn až dodnes.

Fotbalový život šel potom dál, někdy jsme byli nahoře, někdy zase dole, ale nikdy se nestalo, že by fotbal v Kruhu byť jen na chvíli skončil.